18.08.2018. Ten nejkrásnější den, který jsem si mohla přát. Ten den patřil jen nám. Byl jen pro nás dva a od toho dne jsme začali přemýšlet nad tím, že je v našem společném životě místo i pro někoho dalšího. Že to společné příjmení nechceme nést jen my dva.
Svatební cestu jsme měli naplánovanou na prosinec. Tedy 4 měsíce po svatbě. Letěli jsme na Bali a kvůli bezpečnosti jsem nechtěla být těhotná. Nechali jsme to tedy nakonec na listopad s tím, že tu krásnou zprávu kdyžtak zjistím tam a nebudu se o sebe ještě tolik bát. Jo plán můžete mít, ale ta realita je potom úplně jiná. Při poslední návštěvě na gynekologii jsem si stěžovala na velké bolesti při ovulaci. Odpovědí mi byla cysta. Pamatuju si, jak jsem byla strašně vyplašená a chtěla jsem brečet. 14 let jsem brala antikoncepci. Ta tyhle problémy prý potlačuje. Tím, že jsem jí přestala brát, začali se mi tvořit. Naštěstí se do příští kontroly ztratila a my jsme mohli odletět.
Když jsem to dostala první měsíc, byla jsem “nešťastná”. Myslela jsem si, že to bude hned. Když druhý měsíc, byla jsem smutná a čekala netrpělivě na další. Říká se, že se na to nemá myslet, ale poručit své hlavě úplně nejde. Ano brala jsem dlouho antikoncepci, říká se, že i to je pro tělo strašná zátěž. Musí se očistit, ale to také platí jak u koho. Asi po 5-ti měsících jsme si začali říkat, jestli u nás nebude problém. Ano je to brzo, ale ne pokud máte nějaké zdravotní komplikace. Ty mám jak já, tak Čenda.
Věděla jsem, že na gynekologii mi nejspíš řeknou, ať přijdu až za rok. A to mi připadalo jako nekonečně dlouhá doba. Spojila jsem se proto s mou vzdálenou tetou, která má soukromou ordinaci kousek od Prahy. Dali jsme dohromady své lékařské zprávy a na první návštěvě jsme dostali doporučení na spermiogram. Spermiogram si můžete vyřídit i sami, ale myslím, že se potom platí něco kolem 600,- Kč. Pro chlapa je to hrozné vyšetření. Jde o něj. O to, jestli jako chlap selže. Čenda z toho byl strašně nervózní. Představte si místnost jako ve filmu. Kožená sedačka, umyvadlo, spoustu papírových kapesníků, plazmová televize a porno. Na chodbě ruch chodících lidí a prázdný kelímek před Vámi. Potom dvě nekonečné hodiny, než bude výsledek. Vše dopadlo dobře. Více než dobře. Okamžitě to padá na ženu. S výsledkem jsem odjela za tetou a domluvili jsme se na mém vyšetření. Objednala jsem se na vyšetření průchodnosti vejcovodů. Vyšetření je nepříjemné, ale není bolestivé. Výsledky byly hned. Dopadli také dobře. Nicméně nám bylo doporučeno IUI – nitroděložní inseminace. Společně jsme se domluvili, že to necháme na podzim.
Na konci června jsme odletěli do Řecka na dovolenou. Vezla jsem si sebou menstruační kalíšek, který jsem posledních 6 měsíců používala a 1 těhotenský test kdyby náhodou. Třetí den jsme se chystali na pláž. Věděla jsem, že ten den bych to měla dostat. Nedostala a ve mně začal hlodat ten malý človíček. Co kdyby. Druhý den jsem si udělala test, který jsem si přivezla z Čech. Říká se tomu duch. Tu druhou čárku jsem tam viděla, ale Čenda ne. Počkali jsme ještě jeden den, než jsme se vydali do lékárny a koupili jsme si jejich místní. Funguje úplně stejně. Další den ráno už jsem nemohla dospat a Čendu už jsem probouzela se slovy, že nejspíš
budeme RODIČE.
Zpětně vím, jak krátký čas to vlastně trvalo. Nebylo to hned, ale rozhodně to nebylo dlouho. Jen prostě když už se rozhodneme, že je ten správný čas. Čekáme na společné vlastní bydlení, pracovní smlouvy na neurčito a svatbu. Tak si prostě myslíme, že to hned bude. A bojíte se.
Věřte, že bát se už nepřestanete.
„Budeme mu říkat Cyprián, jako všechny ty krásné stromy, co tu kolem nás teď jsou‘. Červen 2019
